Na starém hřbitově ( naproti sídliště Sychrov) východně od zámku se nachází kamenný kříž z roku 1767 - hned za zdí zámecké zahrady. Nahradil původní dřevěný kříž, který tam byl vztyčen r. 1709. Označuje místo, kde stával původní vsetínský farní kostel, který byl zničen r. 1683 uherskými rebely. Kolem kostela se rozkládal hřbitov až do roku 1835. Kříž ael není zde na tomto místě odjakživa. Bývalý nmajitel zámeckého panství , hrabě Jan Křitel Illésházy  postavit u mostu na Dolní město. Součástí je náhrobní deska (kopie) Alžběty Vaňkové o jejímž smutném osudu vypráví pověst " Pověst o krásné Alžbětě", v níž se praví......

Alžběta - Bětuška, bohatá a ctná dcera soukeníka Vaňka, se měla vdávat za mládence Jana Michoňka z Valašského Meziříčí. Rodiče jí připravili krásně vyšívanou výbavu a bílé svatební šaty jako pro šlechtickou dcerku. Podle tehdejšího zvyku však nesměla nevěsta po večerním klekání už jíst, aby ráno v den svatební přistoupila k oltáři a svatému přijímání lačná. Proto ještě těsně před klekáním chtěla Bětuška důkladně povečeřet. Při jídle hovořila a smála se, takže jí sousto zaskočilo v hrdle, nevěsta přestala dýchat a klesla k zemi. Zoufalí rodiče vypravili místo svatby honosný pohřeb, zdánlivě mrtvou dceru uložili do rakve v jejích svatebních šatech i se všemi šperky. Hrobník se však rozhodl, že mrtvou dívku oloupí a prohlásil, že hrob zasype až příští den. V noci se vplížil na hřbitov, při světle lucerny otevřel rakev a začal dívce odpínat náhrdelník. Dívčina hlava přitom udeřila o okraj rakve a osudné sousto se uvolnilo. Dívka se nadechla, otevřela oči a posadila se. Vyděšený hrobník odhodil svůj lup a dal se na útěk. Bětuška vylezla z hrobu a po chvíli už ťukala na okno rodného domu. Rodiče ji nejprve nechtěli vpustit, protože se domnívali, že je přišel strašit její duch. Když se však přesvědčili, že je skutečně živá, radovali se převelice z jejího návratu. Ne tak ostatní Vsetíňané - ti před Bětuškou ve strachu ustupovali a žehnali se před ní křížem. Také ženich Jan odmítl její ruku s tím, že dívka už patří nebi a ne jemu. Brzy nato se pak oženil s jinou dívkou. Když se to Bětuška dozvěděla, trápila se jeho nevěrností a do roka zármutkem zemřela. Stalo se tak 25. června Léta Páně 1662 ...