Přírodní památka Ježůvka


Přírodní památka Ježůvka


Přírodní památka Ježůvka

PP Ježůvka představuje původně extenzivní pastviny se dvěmi lučními enklávami obklopenými převážně listnatým lesem. Nachází se v horním konci údolí Zádilský, v nadmořské výšce 430 až 525 m, asi 1,5 km severovýchodně od Vsetína. Katastrální území Vsetín. Vyhlášeno v r. 1956. Výměra 4,99 ha (louky 1,2 ha, lesní porosty 3,8 ha), ochranné pásmo 6 ha.

Druhově bohatá travobylinná společenstva květnatých luk s jalovcem a výskytem ohrožených druhů vstavačovitých.


Pestrá květena přepásaných karpatských luk svazu Cynosurion s malými ostrůvky krátkostébelných smilkových trávníků svazu Vioion caninae. Vyskytují se zde ohrožené druhů vstavačovitých, zejména bohatá populace vstavače osmahlého (Orchis ustulata), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), dále bradáček vejčitý (Listera ovata), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), hlístník hnízdák (Neotia nidus-avis), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), v mokřadu kruštík bahenní (Epipactis palustris), ojediněle lze nalézt vstavač kukačku (Orchis morio) a vstavač vojenský (Orchis militaris). V minulosti se zde vyskytoval i prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina).

Z dalších druhů zde rostou mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), prvosenka jarní (Primula veris), konvalinka vonná (Convallaria majalis), vítod nahořklý (Polygala amarella). Z teplomilných a suchomilných druhů se vyskytuje např. černohlávek dřípatý (Prunella laciniata), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), chlupáček obecný (Pilosella officinarum), řepíček trojlistý (Aremonia agrimonoides), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), trojzubec poléhavý (Sieglingia decumbens) aj. Na loukách se nacházejí také rozptýlené skupinky keřů s jalovcem obecným (Juniperus communis), dřišťálem obecným (Berberis vulgaris), hlohem obecným (Crataegus laevigata), kalinou obecnou (Viburnum opulus), růží šípkovou (Rosa canina) a trnkou (Prunus spinosa). Zajímavá květena je také na loukách v ochranném pásmu.

PP Ježůvka je také mykologicky zajímavá lokalita, při průzkumech zde bylo zjištěno 32 druhů hub, např. ucháč obecný, kyjovečka svazčitá, chřapáč jamkatý, choroš černonohý, síťkovec načervenalý šťavnatka luční aj.

Během dosavadních průzkumů bezobratlých byl zjištěn z pavouků teplomilný křižák pruhovaný (Argiope bruennichi), ze síťokřídlých mravkolev obecný (Myrmeleon formicarius), z křísů cikáda chlumní (Cicadetta montana), z vážek např. páskovec dvouzubý (Cordulegaster bidentatus) a řada dalších druhů hmyzu jako motýlů, sarančat a kobylek, např. vzácnější kobylka Leptophyes albovittata. Z obojživelníků se vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Vhodné hnízdní podmínky zde nachází řada druhů ptactva, např. budníček menší (Phylloscopus collybita) a budníček větší (Phylloscopus trochilus), dlask tlustozobý (Cocothraustes cocothraustes), králíček obecný (Regulus regulus) a králíček ohnivý (Regulus ignicapillus), linduška lesní (Anthus trivialis), pěvuška modrá (Prunella modularis), sojka obecná (Garrulus glandarius) aj. Na okolních loukách hnízdí chřástal polní (Crex crex).

Celá plocha byla původně využívána jako extenzivní pastvina. Od konce 50. let 20. stol., v souvislosti s ústupem pastvy začalo území postupně zarůstat náletem dřevin. Po r. 1988 bylo na jedné pětině plochy udržováno bezlesí pravidelným kosením a likvidací náletových dřevin (habr, bříza, vrba jíva, borovice lesní, smrk, hloh, růže aj.). Zbylá část zarostla převážně listnatým lesem s habrem, lípou a bukem. Luční enklávy jsou i v současnosti ohrožovány sukcesí dřevin, proto je systematická péče, zahájená v r. 1989, soustředěna na pravidelné kosení a odstraňování náletu.

    zavřít okno