Valašsko
- valašská kyselica, - variant této polévky existuje několik. Základ tvoří kysané zelí a brambory
- valašské vdolky – frgály – tradiční pečivo jehož historie je stará přes 200 let. Původně nepodařené, nevzhledné pečivo. Pekly se vdolky hlavně na Vánoce, Velikonoce, hody, svatby, křtiny a velké rodinné oslavy. Na těsto se používala směs pšeničné i žitné mouky, která se zamísila s mlékem nebo vodou. Náplň hrušková, tvarohová, povidlová či maková.
- bramborové placky – připravujou se na mnoho způsobů – ze syrových brambor nebo i z brambor vařených, ketré se pečou na sádle nebo „na sucho“ na plotně či plechu
- pohanka – objevila se na Valašsku už v 17. století a patřila k nejoblíbenějším pokrmům Valachů;především pohančená kaše. Dnes si v kolibách a restauracích můžete pochutnat např. na kontrabáši(klobáska, zelí, pohanka, brambory)
- povidla -produkt z trnek (švestek)
- slivovice – čistý ušlechtilý destilát, vyrobený bez jakýchkoliv přísad, pouze z plodů švestek či durancií – až do 23.září 1835 , kdy byl vydán císařský patent povolující rolníkům pálit daně prostou kořalku do objemu 1 vědra (56 l)bylo pálení alkoholických nápojů přísně střeženou výsadou vrchnostenského velkostatku. Získaná kořalka se následně v panských hostincích šenkovala poddaným. Místní tradice zpracování ovoce vůbec , směřovala spíše k jeho využití jako doplňkové potraviny. Na Valašsku souviselo rozšíření domácích palíren s činností Hospodářského spolku na Hovězí, sdružujícího na konci 19. století deset obcí, v nichž existovalo přes dvě desítky domácích palíren. Doba, kdy došlo k prvotnímu rozšíření, spadá do období prvních let 20. století a kdy „epicentrem“ odkud se pálení začalo šířit je zcela jednoznačně Hovězí, které v počtu registrovaných kotlů předčilo i Vsetín