Památky

Vsetínský kostel Nanebevzetí Panny Marie je datem svého založení jediný svého druhu na Vsetínsku z doby pobělohorského baroka z roku 1683, kdy tehdejší zámecký pán , hrabě Jiří Illesházy daroval kat. církvi rozestavěný nový zámek, aby na shořelých troskách tehdejšího kostela postavili kostel nový. Farníci pak tento nedostavěný zámek přestavili na kostel, kdy některé prvky zámku zůstaly zachovány, jako např. nárožní rondely se střílnami či konzoly bývalého zámeckého balkonu. Kostelní věž byla do své konečné nynější podoby uvedena v roce 1889 a dostala dnešní barokní ráz. Kostel se nachází se na jižní straně Horního náměstí.

Evangelický kostel Horního sboru (dříve reformované či helvítské konfese ) byl postaven r. 1827 bez věže. Svou nynější novorenesanční podobu získal po úpravě provedené r. 1892 podle návrhu arch. Dušana Jurkoviče. V jeho sousedství je fara Horního sboru postavená v l. 1844-1845. Původní fara reformovaného sboru, v níž bývala i škola, stávala níže, na východ od dnešní fary, nedaleko vstupu do kostela Dolního sboru.

Evangelický kostel Dolního sboru (dříve luterské či augsburské konfese) byl postaven v l. 1782-1783 po vydání tolerančního patentu v roce 1781 a je jedním z mála dochovaných tolerančních kostelů. R. 1782 byla vystavěna škola a r. 1784 budova fary. Po rozdvojení evangelické církve na augsburskou a helvétskou v roce 1784 sloužil kostel oběma konfesím, což bylo nutnou příčinou sporů. Tyto byly odstraněny až stavbou helvétského kostela v roce 1827. Věž kostela byla dokončena r. 1881. R. 1882 byly na ni zavěšeny 3 zvony ulité v Bochumi. Tehdy kostel získal dnešní vzhled. Interiér kostela byl postupně budován v l. 1881-1898. Obě konfese se sloučily v roce 1923 v jedinou církev českobratrskou evangelickou.Naposled byl opravován v l. 1999-2000.